- vítejte! - česká genealogie na internetu - společný český rodopisný projekt GENEA - rodopis rodů kroužků - stránky všech kroužků - znáte nějakého kroužka? - english pages -

 

Původ příjmení Kroužek

Příjmení Kroužek je ryze české. Jednoznačnost jeho významu v češtině, česká diakritika a zvuk “ž” prakticky vylučují, že bychom je mohli potkat v jiných jazycích, snad jen v nějakých “poněmčelých” variantách.

Jde o nepříliš rozšířené příjmení, Kroužků a Kroužkových jsou u nás řádově stovky (podrobněji zde).

Jaký je tedy původ našeho krásného příjmení? S velkou mírou pravděpodobnosti můžeme předpokládat, že jde o příjmeni, odvozené od činnosti jeho nositele. Základem jeho vzniku bylo, pravděpodobně, řemeslo prvních Kroužků.

(Toto je mlýn KROUŽEK v Kokořínském dole. Na fotografii, kterou nám poslal p. Emil Kroužek, je mlýn neudržovaný a zchátralý. Nevím, kdy byl tento snímek vyfocen, ale myslím, že to bude někdy z přelomu 70. a 80. let. Dnes je mlýn velmi pěkně a citlivě opraven a udržován.)

Odkazy na další místa na internetu, kde se můžete dozvědět o českých i jiných příjmeních najdete tady.

Především se nabízejí tři řemesla:

Hrnčíř. Samo příjmení by vzniklo od hrnčířského kruhu. Pokud ve vesnici bylo několik hrnčířů, v nějakém okamžiku se objevila nutnost nějak je rozlišit. Můžeme se tedy jen domýšlet, že “náš” Kroužek byl mladší než jeho místní konkurent, možná šlo o otce a syna. Třeba to byl člověk nevysokého růstu. Neni vyloučeno, že šlo o méně šikovného, obchodně méně zdatného nebo chudšího hrnčíre.

Dlouho jsem nemohl najít žádného hrnčíře Kroužka, jehož existence by mi alespoň naznačila, že tato teorie je možná. Na konci listopadu 1999 jsem dostal od p. Václava Červeného seznam Kroužků, uvedených v Soupisu poddaných (1651) a v Berní rule (1654). A v tomto seznamu je uveden i Jan Kroužek, hrnčíř v Chotěboři na Čáslavsku. Takže třeba na tom něco bude....

Mlynář. Příjmení mohlo vzniknout i od žernovu, kulatého mlýnského kamene, nebo od mlýnského kola; zmenšenina příjmení by vznikla obdobně jako u první varianty. Je zajimavé, že v Kokořínském dole na říčce Pšovce stojí krásný mlýn, který má na štítě nápis “MLÝN KROUŽEK” (na obrázku vlevo).

Žádné údaje o nějakém mlynáři Kroužkovi z této oblasti zatím nemáme. Ani současná držitelka zmíněného mlýnu, paní Šestáková, mi, bohužel, nepotvrdila žádnou spojitost jména mlýna s našim příjmením, ani nevěděla, zda mezi mlynáři někdy nebyl nějaký Kroužek.  Údajně však existuje dokument z roku 1370, který potvrzuje, že "mlynář kroužecký" žaloval svého souseda mlynáře "harasovského", že mu bere vodu. Jde ovšem o ústní informaci, sám dokument nikdy neviděla a ani neví, kde je uložen. Mlýn stojí na tomto místě asi skutečně velmi dávno - nepřímo to potvrzuje i skutečnost, že jeho adresa - Vysoká, Nebužely, čp.3 - nese jedno z nejnižších popisných čísel.

Kolář. Tato možnost nenapadla nikoho, s kým jsem otázku původu našeho příjmení konzultoval. Vyšla na svět díky bádání p. Miloslava Kroužka, který mimořádně podrobně zpracovává historii obcí Řevnov a Borotín na Táborsku. Nejstarší Kroužek, o kterém dosud nalezl zmínku, je "Václav Kroužek, jinak Kolář".

Tento "Václav Kroužek jinak Kolář" je zmíněn v matrice  oddaných farnosti Borotín z let 1618 až 1628, coby otec Adama Kroužka, který si dne 29. 08. 1627 vzal za ženu Dorotu, dceru Jiřího Kafky z Borotína. Jestliže předpokládáme, že se "kolář Václav" mohl narodit kolem roku 1587, jde o jednoho z nejstarších Kroužků, o kterém existují - nám dosud známé - písemné záznamy.